Existují tři objemy klasifikací. Volume One, Tabelární seznam nemocí a úrazů, Volume Two, Abecední index nemocí a zranění a Hlasitost tři, tabelární seznam a Abecední seznam postupů, který se používá pro operace a lůžkových postupů. První a druhý svazek jsou primárně využívány pro ambulantních zařízení.
Klasifikační systém
Základní kódy jsou používány pro klasifikaci zranění nebo nemoc. Kódy se skládá ze tří číslic a jsou označovány jako kategorie. Kategorie jsou rozšířeny přidáním dalších dvou čísel podkategorií. Desetinná odděluje základní třímístný kód z podkategorie. Například diabetik je stav, který je nekontrolovaný (typ 3) být kódovány jako 250,03: inzulin-dependentní diabetes mellitus (250), nekontrolovanou (03)
Kódování
<. br>
kodér nejprve vyhledá hlavní podmínka uvedená v části druhé, Abecední index nemocí a úrazů. Kodér pak pokračuje do pohledu pro dílčí podmínky, které dále popisuje stav. Jakmile kodér se nachází kód z Volume Two, kodér pak musí ověřit kód Volume One Tabelární seznam nemocí a úrazů. Tabelární seznam obsahuje 17 kapitol, z nichž každá s řadou kódů. Například nádory jsou od 140 až 239 a duševní poruchy se skládá z kódů od 290 až 319.
Další kódy
kodéry někdy musí číst lékařské záznamy k získání správné diagnózy.
Proces kódování je také V Codes (hlavním důvodem návštěvy pacienta), E kódy (vnější příčiny zranění a otravy) a M (kódy určit povahu a chování novotvar-rakovinových buněk), aby Další informace týkající se stavu. Kromě toho jsou rovnátka, konzoly a šikmé čtverce slouží k další pomoci programátora při výběru vhodného kódu. K dispozici jsou také další kódovací konvence a pravidla, které pomáhají kodér. Například, v případě, že lékař je schopen diagnostikovat pacienta, může být kodér musí kódovat příznaky. Kodéry nesmí kód pro specifické podmínky, pokud mají potvrzenou diagnózu.
Úvahy
ICD-9 je velmi specifické, pokud jde o kódování, aby se zabránilo fakturační chyby. Lékaři, nemocnice, domy s pečovatelskou službou a dalších zdravotnických zařízení závisí na správném kódování. Kromě toho, pokud kodér kódy nesprávně, například kódování HIV jako diagnózy, kdy je podmínka podezřelý, ale není ověřeno, kód může mít případně dopad na pacienta pojištění, zaměstnání, nebo život.
Copyright © České zdravotnictví Všechna práva vyhrazena