"Ne, není. To je jeho srdce. Vsadím nikl je to jeho játra. Jdu pracovat a zjistit to. Mám umýt ruce jako první?" "Ne operace, "řekl Yossarian, otevřel oči a snažil se posadit." Další kraj slyšet, "ušklíbl se jeden z lékařů rozhořčeně. "Nemůžeme ho hubu?" "Mohli bychom mu celkem. Éter je tady." "Žádné součty," řekl Yossarian. "Dalším kraj slyšet," řekl doktor. "Dejme mu celkem a srazit ho ven. Pak můžeme dělat, co chceme s ním. "Dali Yossarian celkové anestezii a srazil ho. Probudil se žízeň v soukromém pokoji, se topí v éteru výpary. Plukovník korán tam byl u jeho lůžka a čekal klidně na židli v jeho pytlovité, vlna, olivové fádní košili a kalhoty. Nevýrazné, flegmatický úsměv visel na jeho hnědé tváři se svými heavy-vousaté tváře, a on byl leštění aspekty jeho holou hlavu jemně s dlaněmi obou rukou. Sklonil se smíchem, když Yossarian probudil, a ujistil ho nejpřátelštější tóny, které se zabývají udělali byl ještě na tom, zda Yossarian nezemřel. Yossarian zvracel, a plukovník Kory vyskočil na první kašel a utekl s odporem, takže se zdálo, že skutečně došlo k něčemu dobré pro každého mraku, Yossarian odráží, jak upadl zpět do dusivé omámení. Kapela s ostrými prsty zatřásl s ním vzhůru hrubě. Otočil se a otevřel oči a uviděl cizího muže s průměrným plocha1a který ušklíbl se na něj zamračil a zlomyslný chlubil, "Máme tvůj kámoš, kámo. Máme tvůj kámoš." Yossarian ochladl a slabý a dal do potu. "Kdo je můj kamarád?" zeptal se, když viděl, jak sedí kaplana, kde plukovník Kory seděl. "Možná, že jsem tvůj kamarád," kaplan answered.But Yossarian nemohl slyšet ho a zavřel oči. Někdo mu dal vodu k popíjení a po špičkách. Spal a probudil se cítit skvěle, až otočil hlavu usmát se na kaplana a viděl Aarfy tam místo. Yossarian zasténal instinktivně a pevně obličej s nesnesitelnou podrážděnost, když Aarfy zasmál a zeptal se, jak se cítí. Aarfy se zatvářil zmateně, když Yossarian ptal, proč nebyl ve vězení. Yossarian zavřel oči, aby ho pryč. Když je otevřel, byl Aarfy pryč a kaplan tam byl. Yossarian se vloupal do smíchu, když spatřil kaplan je veselý úsměv a zeptal se ho, co to k čertu byl tak šťastný. "Jsem rád, o vás," odpověděl kaplan vzrušený upřímností a radostí. "Slyšel jsem, že u skupiny, která jste byli velmi vážně zraněn a že budete muset být poslán domů, pokud jste žili. Podplukovník Korn řekl, váš stav byl kritický. Ale já jsem se dozvěděl od jednoho z lékařů, že rána je opravdu velmi mírné jeden a že budete pravděpodobně moci opustit v den nebo dva. Jsi v nebezpečí. To není vůbec špatné. "Yossarian poslouchal kaplanově zprávy s obrovskou úlevou. "To je dobře." "Ano," řekl kaplan, růžový ruměnec rozpustilým radosti vkrádá do jeho tváře. "Ano, to je dobře." Yossarian se zasmál, připomínající jeho první rozhovor s kaplanem. "Víš, když jsem poprvé potkal v nemocnici. A teď jsem v nemocnici znovu. Jen o jedinou, když tě vidím v poslední době je v nemocnici. Kdes bylo udržet sám sebe?" Kaplan pokrčil rameny. "Modlila jsem se hodně," přiznal. "Snažím se zůstat ve stanu tolik jako já, a modlím se pokaždé, když seržant Whitcomb opustí oblast, tak, že se nebude mě chytit." "Má to vůbec k něčemu?" "To trvá mou mysl pryč od mých potíže, "odpověděl kaplan s dalším pokrčením ramen. "A to mi dává něco dělat." "No, to je dobře, pak je to tak?" "Ano," souhlasil kaplan nadšeně, jako by myšlenka nenapadla ho neviděl. "Ano, myslím, že to je dobré." Sklonil se impulzivně s nevhodnou péčí. "Yossarian, je tam něco, co můžu udělat pro vás, když jste tady, co mohu nabídnout?" Škádlila ho Yossarian žoviálně. "Stejně jako hračky nebo sladkosti nebo žvýkačky?" Kaplan se znovu začervenal a usmál se rozpačitě a pak se obrátil velkou úctu. "Stejně jako knihy, snad, nebo vůbec nic. Přál bych si něco, co jsem mohl udělat, abys byla šťastná. Víte, Yossarian, jsme všichni moc pyšní."
