Podle článku Enrica Gnaulati, který má doktorát z klinické psychologie, v edici prosince 2008 Play terapie, nechat dítě zahájit hru je důležitá, ale zásahů do věřit a nechte dítě s ADHD cítit vzestupy a pády emoce, měla by se terapeut zapojil do hry a umožnit hra mít vysokou míru aktivity. Mnozí terapeuti začali vidět ADHD jako sociální nepořádek. Aktivní hra umožňuje dětem a soutěžit se střídají, emoce a přijít na jejich sociální deficit v bezpečném, důvěřující prostředí.
Pedocentrické Play terapie
Většina dětí, ve věku 10, komunikovat přirozeně hrou. Děti se reagovat na verbální a neverbální interakce s dospělými, a na dítě hrát terapie, dospělí reagují na volby dítěte hry, které pomáhají porozumět dítěti a zvýšit jejich povědomí o chování a emocí, přináší větší význam ke hře.
Strukturované Play terapie
Strukturované hra terapie používá specifické činnosti nebo výběr konkrétních činností k dosažení určitých cílů terapie. S dětmi s ADHD, některé z těchto terapeutických cílů zahrnují zvýšení času na úkol, následující pokyny, se střídali a zaměřit se na zadržení paměti.
Samoregulace
Děti s ADHD často postrádají schopnost samoregulace. Oni postrádají dovednosti v oblasti řízení jejich zaměření a kontrolu své emoce. Když se děti s ADHD způsobuje vysokou úroveň emocí, je často obtížné pro ně, aby byl schopen regulovat emocionální úroveň zpět na funkční úrovni. Podle Laury Andrucki Izzo, psychoterapeut a ředitel FOCUS Center v Englewood, New Jersey, hra je hlavním prostředkem, pomocí kterých se děti učí a "výhody přehrávání terapie jsou příležitostí dozvědět se emocionální i fyzické samoregulace. Dobrá hra terapeut by měl vždy vzorem a nabídnout dětem různé smyslové zkušenosti, stejně jako fyzické aktivity a cvičení v relaxačních technik. "
Terapeutický vztah
vytváření pozitivního terapeutického vztahu s dítětem je nezbytná pro pomoc k provedení povědomí a změnit. Spojení mezi terapeutem a dítětem pomoci dítěti pocit bezpečí a důvěru jejich hra může být originální. Smysl pro humor a postojem péče a teplo může vytvořit atmosféru, ve které se dítě stává ochoten akceptovat směr a být ochoten pracovat na terapeutické cíle.
Copyright © České zdravotnictví Všechna práva vyhrazena