Anti-Smith protilátky byly poprvé objeveny v roce 1960, poté, co lékaři léčí mladou ženu jménem Stephanie Smith pro systémový lupus erythematosus zjistil, že její tělo bylo vyrábět unikátní soubor protilátek na určité jaderné proteiny. Tento soubor jaderných proteinů se tak stal známý jako antigen Smith, a protilátky produkované v reakci na to bylo známé jako anti-Smith protilátek. V moderní klinické praxi, je jméno obvykle se zkrátil k "anti-Sm protilátky".
Aplikací
Testování na přítomnost anti-Sm protilátky se obvykle používá pro pomoci při diagnostice různých odrůd Lupus, autoimunitní onemocnění, které způsobuje, že imunitní systém k útoku proti tělu vlastní tkáně. Přítomnost těchto protilátek je vždy údaj o Lupus, i když je možné, aby se tělo smlouvu, aniž by je Lupus. Anti-Sm protilátky jsou také používány jako indikátor pro centrální nervový systém a postižením jater při léčbě Lupus.
Mechanismus účinku
Anti-Sm imunitní odpovědi zahrnují více sad protilátek vázat se na více sad antigenů. Tyto protilátky váží na specifický antigen se skládá z řady proteinů a RNA zvané malé jaderné ribonucleoprotein částice, nebo snRNPs, v buněčných jádrech. Tyto snRNPs hrají důležitou roli v sestřihu RNA, jedné z etap pro transkripci RNA. Anti-Sm protilátky lze nalézt častěji v afrických amerických a asijských pacientů ve srovnání s bělochy.
Novostavby
Výzkum pobídl objevem anti-Sm protilátky a Antigen Smith probíhá již od roku 1960. To vedlo k identifikaci celé rodiny proteinů, bílkovin LSM, a pobídl výzkum různých ostatních. Vědci modelovali skládací působení těchto proteinů a produkoval detailní modely jejich struktury a funkce. To vedlo k většímu pochopení role RNA v těle --- znalostí s aplikací na několika různých oblastech.
Copyright © České zdravotnictví Všechna práva vyhrazena