Určete výsledek testu použitím buď nepřímé imuno-fluorescenční mikroskopie nebo ELISA (enzym-linked immunoabsorbant assay). Přítomnost nebo absence fluorescence ukazuje výsledky v různých titrů (bod, ve kterém může krevní vzorek ředí ještě před protilátky mohou již být zachována).
2
Identifikovat specifické fluorescenční vzory v buňkách, kdy snímek je pozorován pod mikroskopem. Difúzní nebo homogenní vzorek, skvrnitý vzor a periferní vzor jsou spojeny s SLE. Homogenní a skvrnité vzory jsou také spojeny se smíšeným onemocněním pojivové tkáně.
3
Zpráva titru spojené se změnou z pozitivní na negativní sériového ředění. Je-li titr 1-10 ukazuje pozitivní fluorescence, udržovat ředění až fluorescence zmizí. Hlášeno titr bude poslední titr čtení před negativním výsledkem.
4
Zpráva krev ANA testu jako pozitivní nebo negativní, když si přečtete výsledky. Je-li výsledek pozitivní, patří titr a vzor fluorescence ve zprávě.
5
plán pro testování specifických autoprotilátek, pokud výsledky si pozitivní ANA. Dva testy, anti-dsDNA a anti-SM, lze použít na podporu diagnózy lupus (SLE).
V návaznosti na ANA testování
6
Očekávejte kompletní anamnézu a vyšetření spolu s výsledky testů ANA potvrdit a identifikovat konkrétní typ autoimunitní onemocnění. U některých jedinců, vysoký titr ANA je normální.
7
Zvažte další nemoci spojené s vysokým titrem ANA, jako je revmatoidní artritida, sklerodermie, juvenilní revmatoidní artritidy a Raynaudův syndrom.
8
uskutečnění dalších onemocnění, jako Addisonova nemoc, hepatitida, Hashimotova tyreoiditida a některá onemocnění krevních buněk může vést k vysokému čtení ANA.
Copyright © České zdravotnictví Všechna práva vyhrazena