záření je škodlivé pro živé buňky. Protože se vyvinul na planetě, kde záření je běžné, ale lidské tělo je schopné opravit poškození způsobené zářením. Malé, krátké expozice záření zabije buňky, ale i miliony buněk umírají ve zdravém těle každý den už. Ještě pár ztratil nebude mít nepříznivý dopad. Vysoké dávky záření přemoci tělo, může ničit buňky rychleji, než tělo napravit škody. Onemocnění nebo smrt mohou vyplývat. Nízké dávky záření může být nebezpečné, protože spíše než ničit buňky, které způsobují poškození buněčné komponenty, jako je DNA, což může vést k nežádoucím účinkům.
Velkou dávku
Velká dávka záření, druh, který přijde z radioaktivního spadu z jaderné bomby nebo z reaktoru zhroucení, může vést k nemoci z ozáření. Tento stav, tzv. syndrom akutního ozáření (ARS), dojde podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, pouze pokud jsou splněny všechny následující podmínky: dávka byla vysoká, radiace byla schopna proniknout do vnitřních orgánů, záření týká většiny z těla a expozice se stalo rychle, obvykle během několika minut. Katastrofy, jako je roztavení reaktoru v Černobylu v roce 1986 a dvou atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 vyrobených ARS ve svých obětí. ARS může také vyplývat z léčivého ozáření.
První příznaky ARS jsou zvracení, nevolnost a průjem, podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. To může trvat kdekoli od několika minut až po několik dní. Poté se člověk začne cítit lépe, než relaps do fáze vážného onemocnění. Toto stádium nemoci může zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, únava, horečka, nevolnost, zvracení, průjem a možná i křeče a koma, a může trvat od několika hodin po měsíce. Nemocnost ARS závisí na závažnosti a trvání počáteční expozici. Většina lidí, kteří umírají na ARS zemřít infekce a vnitřní krvácení způsobené poškození kostní dřeně.
V laboratorních studiích na pokusných zvířat, vysoké dávky radiace způsobily mutace, v závislosti na jaderné regulační rady, ale bez srovnatelné trendy byly pozorovány u dětí, kteří přežili Hirošimu a Nagasaki.
Trvalý malých dávkách
Podle jaderné regulační rady, a údaje o účinky malých dávek záření udržovanými jsou neprůkazné. Zatímco velké expozice bylo prokázáno, že zvyšují riziko vzniku rakoviny, studie na malých dávek, nevykazují přesvědčivou příčinnou souvislost. Nicméně Nuclear Regulatory Rada a větší mezinárodní vědecká komunita předpokládat, že nízké dávky ozáření mohou způsobit rakovinu nebo jiných zdravotních rizik. NRC a další organizace zavedly bezpečné vystavení rádiovým vlnám, sestavená po konzervativních odhadů tolerance a účinek, pracoviště a veřejné bezpečnosti.
Riziko pro kojence nenarozených
Podle CDC, nenarozené děti jsou obzvláště náchylné k ozáření, zejména v raných fázích těhotenství. Vzhledem k tomu, průběhu těhotenství, dítě se stává stále více odolný proti záření. Naopak, během prvních 15 týdnů těhotenství, může ozáření způsobit vrozené vady a vyšší riziko vzniku rakoviny v pozdějším životě, a to i na úrovni, která nebude mít žádný viditelný efekt na matku. Jeho pozice v matčině lůně částečně kryty z dětské ozáření, nebude dostávat stejnou dávku radiace z externích zdrojů, které matka. Pokud se matka náhodou spolkne nebo vdechne radioaktivní materiál, bude převedena na dítě prostřednictvím krevního řečiště. CDC doporučuje nastávající maminky, kteří se obávají ozáření jejich nenarozených dětí, vyhledejte lékařskou radu.
Zdroje
expozice
Drtivá většina záření z nás narazíte v našich životech není pravděpodobné, že by mohly způsobit vážné poškození. S výjimkou těhotných žen, není důvod k obavám o nízké dávky expozice, jako zdravotnické X-paprsky. Zdroje extrémně vysokých dávek záření, jako jsou jaderné zbraně a roztavení jaderných elektráren, byly vzácné výskyty v historii. Nejpravděpodobnějším zdrojem záření, které bude mít znatelný vliv na člověka přijde ve formě léčivého ozařování.
Copyright © České zdravotnictví Všechna práva vyhrazena